Vanocni vyletovani

Tri dny nabite cestovanim ve vsemoznych dopravnich prostredcich, navstevou krasnych pamatek (dzinisticke chramy v Mount Abu, Mestsky palac v Udaipuru..), paradnimi vyhledy (hlavne na pohadkovy Lake Palace), ochutnavanim indickych specialit, nakupovanim, ukazkami indicke kultury …

Opravdu jsem si vydechla, az kdyz jsme vyjizdeli z nadrazi na Abu Road smer Jaipur…A utvrdila se, ze delat turistickeho pruvodce neni zadna sranda :) Ale vylet to byl opravdu paradni.

Udaipur. ‘Bile mesto’ plne mramorovych palacu. Ne nadarmo se mu prezdiva nejromantictejci misto v celem Rajasthanu. V Mestskem palaci jsme si zaplatili pruvodce a ten nas zasobil mnoha zajimavymi poznamkami. Tak udrzovany palac jsem tu jeste nevidela (duvodem je, ze nepatri statu). V jedne jeho casti zije dodnes pan maharaja s rodinou. Pronajali jsme si slapadlo a hodinu si uzivali vody, slunicka a okukovani jednoho z nejluxusnejsich hotelu (Lake Palace) na Pichola Lake v centru stareho mesta.
Zastihli jsme tu i kazdorocni festival indicke kultury (Shilpgram) plny barevnych ukazek tancu a zpevu ze vsech koutu Indie. Originalni bylo vystoupeni atletu z Punjabu, kteri proskakovali horicimi obrucemi a ve trech byli schopni prolezt obruci o prumeru kolem pul metru.

Mount Abu. Jedina ‘Hill station’ v Rajasthanu. Velmi specificka krajina plna kopcu, palem a roztodivnych skalnich utvaru rozesetych kolem jezera Nakki. Jako jedni z mala turistu jsme dorazili brzy rano, takze nas zastihla poradna zima a zatazene rolety vsech obchodu a restauraci. Mount Abu si nas vsak udobrilo nadhernym vychodem slunce. Nakonec jsme preci jen objevili guest house, kde jsme mohli posnidat a pan recepcni nas vybavil mapou okoli a doporucil peknou (trihodinovou) prochazku kolem jezera az k popularnim Delwara temples. Ty jsou opravdovym unikatem. Nadherne tesane do mramoru, dilo hodne odbivu. Nanestesti bylo v komplexu zakazane fotografovat :(
Na klastery nam zbyla bohuzel jen hodina (kdo mohl tusit, ze oteviraji az ve 12:00!?) a uz jsme frceli dzipem serpentinami dolu k nadrazi, abychom stihli nas odpoledni spoj. Ridici, jako by nechapali nasi vypjatou situaci, smlouvani neskutecne natahovali a tvrdili, ze musime pockat, az bude dzip plny. Nakonec jsme jeden na druheho jen pokrikovali a vsemozne se je snazili primet k odjezdu, coz se asi po 10 minutach podarilo. Uf:)

Tropicke Vanoce

Stedrovecerni menu:

Jehneci kebab
Restovane brambory
Zeleninovy salat
Uzasny vanocni kolac
Bananove lassi (indicka specialita na zpusob mlecneho koktejlu)
Kokosove kulicky (cukrovi)

Mango

Kazdy se podilel na priprave, opravdu jsme pusobili jako sehrany tym. Pri veceri nechybeli svicky, maly vanocni stromek, koledy a .... nakonec prisel i ‘Santa Claus’ a kazdemu do jeho puncochy nadelil drobne darecky.
Nataceli jsme i video plne vyskani a radostnych vykriku :)

Nejvtipnejsi bylo, ze Lutfu a Ahmed (muslimove) netusili vubec nic o rozdavani darku behem Vanoc. A protoze se citili zahanbeni, jeste po Stedrovecerni veceri utikali pro nejake sladkosti, aby nas i oni mohli obdarovat :) Bylo to od nich strasne mile.
No a o pulnoci uz jsme ujizdeli smer Udaipur…

Vitejte!

Prave konci muj jedenacty tyden straveny v Jaipuru, v hlavnim meste statu prosyceneho historii s nazvem Rajasthan.

Rajasthan. Stat maharadzu. Soucasny Maharaja of Jaipur se jmenuje Maharaja Bhawani Sing a zije se svou rodinou v Mestskem palaci. (Jedna cast je zpristupnena verejnosti, takze obcas se da ctihodny pan zahlednout:)

Stat plny nadhernych palacu. Vetsina z nich je prevedena na heritage hotely. Turiste z celeho sveta se tak maji moznost na chvili vzit do role kralovskych hostu, o ktere je luxusne postarano.

Poustni stat s minimalnimi prisuny deste plny velbloudu, obchodniku s dobytkem, turbanu a samozrejme pisku:)

Jaipur. Mesto prezdivane "Pink City" pro svou specificky zabarvenou architekturu v nejstarsim opevnenem jadru. Dvoumilionova metropole plna troubicich "rikshaws", zen v pestrobarevnych sari, zvedavych pohledu muzu, posvatnych krav, nadhernych chramu a pevnosti a mnoho dalsiho.

A proc jsem zacala s psanim meho on-line deniku v tak pokrocilem case? Mam pro to sve duvody...

1) Dlouho jsem si nebyla jista, ze ja, jako technicky antitalent, jsem neceho takoveho schopna...

2) Chtela jsem pro sve blizke pripravit takove male vanocni prekvapeni...

Budu se snazit svuj denik pravidelne aktualizovat, abyste byli v obraze.

Na uvod sada fotek, tak, jak vypada zivot v Jaipuru z pohledu cloveka, ktery kazdodenne zaziva strasti a radosti cizince v teto pro nas exoticke casti zemekoule.

Doted jsem vam posilala fotky z vyletu, ale myslim, ze je na case, seznamit vas s mistami, kde travim nejvice casu: moje kancelar s vyhledem do krasne zelene a tiche ulice (na vetvich stromu si tu pohravaji papousci:), Swati' s house - moje bydleni s milymi lidmi z ruznych casti sveta - mame opravdu kosmopolitni domacnost a ulice Jaipuru, kde pri kazde ceste zaziju plno novych a neuveritelnych veci:)